[row]
[col span=“3″ span__sm=“6″]
[testimonial stars=“4″]
Obal & lahev
[/testimonial]
[/col]
[col span=“3″ span__sm=“6″]
[testimonial stars=“4″]
Vůně & barva
[/testimonial]
[/col]
[col span=“3″ span__sm=“6″]
[testimonial stars=“3″]
Tělo & ocas
[/testimonial]
[/col]
[col span=“3″ span__sm=“6″]
[testimonial stars=“4″]
CELKEM
[/testimonial]
[/col]
[/row]
Máte rádi ostřejší rumy, které jsou něčím výjimečné? Pak zbystřete. Tato recenze by vás mohla zajímat.
Před pár týdny mi přišel balíček z Alkohol.cz s lahví rumu na novou recenzi.
[ux_image id=“1067″]
[gap]
Ano, už je to nějaký ten čas, co jej ve volných chvílích popíjím. A jsem si čím dál jistější, že ono rozhodnutí “nechat recenzi nějaký čas uzrát”, byla nejlepší možná volba…
Vždy jsem preferoval sladší jemnější rumy. To o mě ale určitě dávno dobře víte. I proto byla tato lahev pro mne takovou malou zkouškou z rumové dospělosti.
Po všech těch A.H. Riisech, Ron de Jeremy a jim podobných, byl první doušek Emperoru Heritage pro mé chuťové pohárky tak trochu šok. Ikdyž, na druhou stranu … dobře jim tak! Čím déle jej totiž piju, tím více mu přicházím na chuť. A to jsem teprve v polovině lahve…
Už podle etikety je zcela jasné, že se Emperor hrdě hlásí ke svému původu. Je na ní král George V., který vládl v letech 1910-1936 a Mauricius pod něj, co by kolonie, po tuto dobu spadal.
[ux_gallery ids=“1068,1071,1073,1076,1078″ type=“slider-full“]
[gap]
Britové Mauriciu vládli ale mnohem déle. Konkrétně od roku 1810 do roku 1968. A proč vás s tím vůbec zatěžuju? Protože to, kdo ostrovu vládl, výrazně ovlivnilo i způsob, jakým byl na ostrově rum vyráběn. Britové totiž využívali melasu, zatím co Francouzi, kteří měli ostrov v moci v letech 1714-1810, rum vyráběli ze šťávy cukrové třtiny. A výsledkem byly diametrálně odlišné rumy.
Dnes je to již více než 300 let, co se na ostrově rum vyrábí. A cukrová třtina, je na Mauriciu zcela nejrozšířenější plodinou. Podle posledních informací pokrývá dokonce více než 80% místní zemědelské půdy. Ano, chápete to správně. Je ještě oblíbenější, než u nás řepka. A to i bez dotací 🙂
[ux_image id=“1074″]
[gap]
Ale zpátky k Emperoru Heritage. Přiznám se, že při prvních doušcích jsem naprosto tápal. Ona směsice chutí a vůní, mi byla na jednu stranu velmi povědomá, ale na druhou tam bylo něco “navíc”, co jsem stále nevědel, kam zařadit. A i díky tomu, byl můj úplně první dojem z Emperorou, více méně negativní.
Jelikož jsem ale tvor od přírody velmi zvídavý, začal jsem pátrat, kde je zakopán pes. A při tom hledání jsem popíjel a popíjel … a když jsem se po pár desítkách minut konečně dočetl, že Emperor Heritage je v podstatě blendem 60% tradičního rumu a 40% agricole rumu … bylo mi to už tak trochu jedno, protože více než čtvrtina lahve byla fuč.
[ux_image id=“1080″]
[gap]
Druhý večer mi to s pohárkem v ruce ale docvaklo naplno a já musel smeknout klobouk. Zkombinovat na první pohled dva tak odlišné světy rumů, by mne nejen nikdy nenapadlo, ale hlavně bych ani ve snu netipoval, že výsledek může být i docela dobře pitelný. A jaký že tedy Emperor Heritage je?
Ve vůni je hned od začátku cítít krásná vanilka s jemnými tóny čokolády a nádechem višní. To, že rum má silnější alkohol, není ve vůni skoro znát, takže bacha na první doušek. Naopak zakouřené tóny dřeva jsou zde patrné hned na poprvé.
Chuť začne překvapivě relativně sladkým nádechem, jako je tomu u spousty klasických rumů z melasy. Behěm pár vteřin vás ale do jazyka řízne ostrý alkohol, který vás na něm a v krku bude hřát ještě pěkně dlouho. Pokud se ale pokusíte jej nevnímat (což popravdě není dvakrát nejlehčí úkol), objevíte poměrně pestou paletu kořeněných chutí, od zkaramelizovaného ovoce a hořké čokolády, přes pražené mandle, až po višně a tropické ovoce. Chuť svou kořenitostí připomíná kategorii spiced rumů. I v chuti je patrný zakouřený dřevitý profil. Není ale nijak extrémně výrazný, takže celkový dojem pouze posunuje k lepšímu.
Jak dobře víte, obvykle se snažím srovnávat recenzovaný rum s nějakým jiným, dobře známým. Ale tentokrát to tak nějak nejde. Tato lahev je prostě originál.
A jak tedy Emperor Heritage hodnotím? Christopher Aulner a Bruno Le Merie, kteří tento rum stvořili, si dozajista zaslouží pochvalu. Nikdy bych nevěřil, že jde udělat blend z takto odlišných typů rumů s natolik uspokojivým výsledkem.
Ano, je pravda, že mám k Emperoru pár výhrad. První drobnost, kterou bych jinak pěknému balení vytkl, je záklopka. Nevím, zda byla chyba jen u mé lahve, ale díky tomu, že na záklopce chyběl takový ten “trhací pásek”, umožňující jednoduchým tažením okolo hrdla její otevření, dalo docela práci se do lahve dostat.
[ux_image id=“1077″]
[gap]
Další věc, která mi vadí, je výrazný alkohol v jeho chuti. Dle mého názoru je opravdu dost silný a z velké části tak zbytečně přebíjí ostatní chuťové vjemy. Ale kdo ví? Třeba je právě on tím jednotícím prvkem, který svou silou napomáhá skrýt jiné nedostatky, které vznikly smícháním natolik odlišných typů rumů a které by jinak celkový dojem pokazily mnohem více. A nebo mám zkrátka jen málo “plechovou hubu” a vám ostatním přijde síla jeho alkoholu v naprostém pořádku. Těžko říct.
No a poslední drobnost, co mi vadí, je jistá “olejovitost” tohoto rumu!? Nevím jak jinak a líp to popsat. Zkrátka když jej poválíte po jazyku, je to takový zvláštní pocit v ústech, který je nejblíže právě onomu olejovému skupenství. A ikdyž to není níjak šíleně výrazné, prostě to tam je. Jestli jej ochutnáte, budu v tomto ohledu moc rád za vaši zpětnou vazbu…
A to je vše. Článek píšu delší dobu a v tuto chvíli je to již více než měsíc, co mi lahev Emperoru Heritage dělala společnost. Ano. Dělala. Před pár vteřinami jsem dopil poslední doušek. A ikdyž jsem si po prvním pohárku málem rval vlasy, co že jsem to dostal za šílenost na recenzi, teď musím přiznat, že mi bude chybět a budu si muset alespoň jednu lahev do mého soukomého baru objednat.
Emperor Heritage je zkrátka jiný rum. Není to klasický “komerčňák”, snažící se zalíbit co nejširším masám. Má svůj naprosto specifický charakter, na který si někteří z nás musí chvíli zvykat.
A je mi jasné, že se najde i spouta takových, kteří mu na chuť nepřijdou nikdy. Pokud ale máte rádi vše, co je něčím jíné, zajímavé a nevadí vám ostřejší alkohol, dost možná si jej zamilujete. A mohu vám zaručit, že pak se k němu budete rádi vracet a svým návštěvám jej budete nalévat jako vzorek něčeho, co zatím určitě neochutnali.
[ux_image id=“1081″]
[gap]
Má cesta k němu ještě není zcela u konce. Proto jej hodnotím “jen” někde mezi 3,5 až 4 hvězdiček z celkových 5. Ale kdo ví. Třeba až dopiju další lahev, ohodnotím jej zase o něco výše. Každopádně těch něco málo přes 700,- Kč rozhodně stojí za jeho vyzkoušení. Už jen pro rozšíření vašich rumových obzorů… 😉
[gap]
